Chtěl provést experiment související se zdravím, který se nyní proměnil v knihu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že ideální doba pro tuto činnost je přibližně pět minut, což je více než dostatečná doba pro dosažení rovnováhy mezi osobní hygienou a racionálním využíváním vody a energie. Dermatoložka Paloma Borregónová v této souvislosti před časem v pořadu Cadena SER „A vivir que son dos días“ uvedla, že navzdory absenci konkrétních pravidel „je důležité to dělat správně“, a poznamenala, že „čím častěji se sprchujeme, tím více je naše pokožka podrážděná“.
Borregon poznamenal, že se můžeme sprchovat, jak často chceme, „ale musíte dohnat to, co jste zanechali“, a zdůraznil, že je důležité pokožku po sprchování řádně hydratovat. Ačkoli se to může zdát zvláštní, o koupání se vede mnoho diskusí a objevují se i hlasy, které popírají obvyklý způsob, jakým to děláme. To se stalo Jamesi Hamblinovi, lékaři specializujícímu se na preventivní medicínu a profesorovi na Yale School of Public Health (USA), který si osvojil překvapivou rutinu.
Změna je stará téměř deset let
Americký lékař se přestal koupat před osmi lety, alespoň v podobě, kterou přijal dnes. To znamená, že místo mýdla a vody používá pouze vodu. Toto rozhodnutí bylo přijato proto, aby se ukázalo, že prostředky osobní hygieny, pokud jsou zneužívány, skutečně škodí kožnímu mikrobiomu. Všechny výsledky tohoto experimentu zdokumentoval v knize nazvané Čistota: nová věda o kůži.
„Nevydržel jsem se roky nesprchovat, i když to lidé chtějí slyšet,“ řekl v lednovém rozhovoru pro CNN, když vysvětloval, že podnikl projekt ‚pokusů a omylů‘, v jehož rámci co nejvíce omezil používání produktů osobní hygieny s tím, že většina z nich má ve skutečnosti jen ‚hezky vonět‘. Hamblin tvrdí, že „myjeme se ze zvyku, protože nám to nařizují společenské normy, nikoli proto, že je to z lékařského hlediska nezbytné“.
Z vlastní zkušenosti přiznává, že prvních několik měsíců po změně zvyklostí muselo jeho tělo projít obdobím adaptace, během kterého si všiml, že jeho tělo trochu silněji zapáchá, ale po tomto období zápach zmizel. Podle jeho názoru zneužívání čisticích prostředků ničí ochranné bakterie a oslabuje přirozenou obranyschopnost pokožky, takže tvrdí, že „nejde o to vzdát se hygieny, ale přehodnotit ji“. Podle jeho názoru je rozdíl mezi tímto pojmem a osobní hygienou.
Lékař vysvětluje, že hygiena spočívá v činnostech, jako je mytí rukou po použití toalety, aby nedošlo k šíření tělesných tekutin, abyste si nekýchali do ruky a pak to nepřenesli na někoho jiného atd. Zatímco čistota a osobní hygiena je něco širšího, co má psychologickou složku, jako je potřeba cítit se svěže nebo uvolněně, a věci jako každodenní mytí mýdlem jsou spíše kosmetické než zdravotní.
