V Kazachstánu byla objevena obrovská ložiska prvků vzácných zemin. Očekává se, že se toto rekordní naleziště pro jedno naleziště stane třetím největším na světě z hlediska zásob těchto cenných průmyslových prvků. Kazachstán tak čelí cenné rozvojové příležitosti – a potenciální podpoře „partnerů“, kteří chtějí jeho ložiska využít pro své vlastní účely.
Objev byl učiněn v horské pánvi poblíž města Karaganda ve středním Kazachstánu. Podle kazašského ministerstva průmyslu a výstavby byly v této oblasti identifikovány „čtyři perspektivy“. Naleziště, pojmenované Nový Kazachstán, obsahuje prvky jako cer, yttrium, lanthan a neodym. Předpokládá se, že ložiska sahají až do hloubky 300 metrů.
Předpokládá se, že zásoby objevených kovů dosahují téměř jednoho milionu tun (přesně 935 400). Navíc se jedná pouze o zdroje, které již byly prokázány. Další průzkum stále probíhá a bude zahájen již v roce 2022. Odhaduje se, že celá oblast by mohla obsahovat až 20 milionů tun prvků vzácných zemin. Jejich hustota v zemi se odhaduje na 700 gramů na tunu.
Místní odborníci nepropojení s úřady však své nadšení chladí. Podle jejich názoru, aby se Kazachstán dostal na mapu významných světových zdrojů prvků vzácných zemin, musí být ložiska v Karagandské oblasti důkladně prozkoumána a prozkoumána. Bude také třeba posoudit geologické a hydrologické podmínky a v závislosti na nich vyhodnotit rentabilitu jejich využívání.
Kazachstán v centru pozornosti?
Ta však může být zásadní bez ohledu na náklady. K tomu mohou přispět politické úvahy, konkrétně stále tvrdší celosvětová konkurence o přístup k prvkům vzácných zemin. To se projevilo v posledních dvou letech. Jak je známo, Čína se stala hlavním dodavatelem těchto prvků na světové trhy.
„Byly“ – nikoli ‚jsou‘ – protože Peking před časem zavedl přísná omezení na jejich vývoz. Tím připravil technologický průmysl všech ostatních zemí o jejich hlavní zdroj dodávek. V reakci na to spěchaly s hledáním nových zdrojů těchto prvků a také s investicemi do rozvoje vlastních zdrojů nebo s hledáním inovativnějších řešení.
V této souvislosti lze očekávat, že vlna úsilí bude směřovat do Kazachstánu. Z pochopitelných důvodů se o ně nemůže nezajímat Rusko, které tuto zemi tradičně považuje za svou „sféru vlivu“. A to do té míry, že sám Kazachstán hledá alternativy k partnerství s Ruskem. Protilátkou na vtíravou politiku Moskvy jsou stále těsnější ekonomické vazby s Pekingem.
Čína zase nezahálí a snaží se chránit svůj monopol. Evropští a američtí hráči rovněž investují do rozvoje kazašských surovin a jistě budou mít zájem o nový objev. Karaganda se tak brzy může stát mnohem rušnějším městem než doposud. A to i v případě, že se ukáže, že zprávy o samotných nalezištích nejsou tak optimistické, jak by si úřady země přály.
